REZOLUCE K POLITICKÉ SITUACI

Vše nasvědčuje tomu, že se krajní pravice doma i ve svět těší nebývalé podpoře militantního světového imperialismu, který' zejména v posledních letech značně znejistěl v důsledku vývoje ve světě a znovu, tak jako nejednou v historii, vyvolává přízrak fašismu. A tak jsme svědky jak se pod heslem boje proti terorismu odbourávají poslední zbytky tzv. buržoazní demokracie a jak se dělá vše proto, aby lidská práva a svobody, tak zneužité v nedávné minulosti proti pokroku, tiše zemřely. Pravicové síly za přispění stejně smýšlejícího světa manipulují národem, k manipulaci je využívána nejenom nejmodernější technika, ale také kultura a školství.

Za dané situace, jejíž vážnost je zřejmá, považujeme za nezbytné přispět k všestranné a celonárodní aktivizaci spolupracující reálné levice, k aktivizaci všech skutečně pokrokových a vlasteneckých sil. Jen tak je možné zastavit nápor extrémní pravice, demaskovat tyto síly a vytlačit je na okraj politického spektra země.

Neděláme si přitom iluze o volbách v kapitalistické společnosti, ale myslíme si, že společné úsilí spolupracující reálné Ievice může přinést své plody. Ano, komunisté nepovažují volby za kapitalismu za žádný projev skutečné demokracie. Slouží výhradně k pohodlnému střídání neodpovědných a nejednou velmi nekompetentních vládních garnitur.

Z přípravy nadcházejících voleb v České republice je však zřejmé, že probíhá ve znamení narůstání ambicí a vlivu politické pravice. Ukazuje se, že extrémní pravicové síly mají plnou podporu mediálních magnátů, bezohledných finančních spekulantů, privatizačních matadorů, kriminálních živlů vzešlých z kupónové privatizace.

Přitom nejde jen o to, zastavit nástup extrémní pravice a vyvázat nás z mezinárodních dobrodružství, do nichž jsme proti vůli lidu zatahováni pod taktovkou amerického imperialismu. Jde také o to, že by podobné společné úsilí přispělo ke sblížení levicových sil a k prohloubení jejich akční spolupráce při obhajobě zájmů lidu.

Vyzýváme proto politické strany, občanská sdružení, spolky i neformální zájmové kolektivy, které si uvědomují hrozící nebezpečí, k tomu, abychom k sobě našli cestu a spojili své sily při obhajobě práva na důstojný život. Obracíme se na všechny, jímž není lhostejný osud našeho národa a naší vlasti. Postavme se do jednoho šiku a zastavme tento nápor pravicových sil. Říkáme s plnou vážností; že se znovu hraje o naši existenci, o osud nás i budoucích generací

x x x

Žijeme v době, kdy vládnoucí garnitura USA a její nejbližší spojenci ve světě cítí, že jim hoří půda pod nohama a že nastal čas zaplatit účty za staleté okrádání národů, zemí a kontinentů. Tato garnitura se také potýká s veřejným míněním, které není nakloněno válečným dobrodružstvím. Veřejnost je však ještě stále ze značné části dezorientována a je jí vnucována představa ohrožení zvenčí. Garnitura „světovládců" se však v situaci, kdy rychle ztrácí kontrolu nad událostmi doma i ve světě, rozhodla ne pro omluvu, ústup a pokání, ale pro ještě větší hazard. Zapaluje po světě válečné požáry a vtahuje do nich další země a jejich obyvatele.

Nenechejme dělat z našich rodin a dětí rukojmí dobrodruhů, kteří si pošpinili ruce okrádáním a zotročováním národů. Semkněme své síly a řekněme nahlas své rozhodne NE.

x x x

Velká část občanů České republiky si dnes dobře uvědomuje, že mnozí z těch, kteří jsou dnes u politických vesel, podlézali minulému režimu. A dále to, že si nyní o to horlivěji v antikomunistických službách získávají nové zásluhy. Lidé na to právem poukazují. Ano, jsme svědky morálního bankrotu řady bývalých komunistů (vzato podle legitimace, ne podle přesvědčení), kteří selhali a bez skrupulí se zapojili do nečisté honby za majetkem.

Není žádným tajemstvím, že společenský a politický život země je protkán aférami, v nichž se potkávají předáci vládního tábora s kriminálními živly. Celá polistopadová propaganda přitom vede lidi systematicky od pravdy a nahání je do rukou podvodníků (privatizace, tunelování a mnohé protispolečenské kauzy). Když pak lidé přijdou na mizinu, dostane se jim vysvětlení, že se tak stalo jejich vlastní vinou a navíc je jim dána rada, aby se starali sami o sebe. Lidé již také pociťují, že sdělovací prostředky, které jsou v rukou největších zbohatlíků a zahraničního kapitálu, je zbavují vlastního myšlení.

x x x

Jsme svědky toho, že státní pobídky pro zahraniční investory nejsou promyšlené a opodstatněné. Často se podporuje cizí rizikový kapitál, který nemá k domácí realitě žádný vztah a beze slova se nejednou akceptuje, že neplní své závazky, zatěžuje dopravu a životní prostředí. Netrvá se na tom, aby zahraniční investoři čerpali část zboží a služeb u nás. Prototypem společenského úspěchu se stal bezohledný kriminálník, který si nahrabal v privatizaci, podplatil policii, celníky i soudy a nevybíravě zlikvidoval své konkurenty, aby nakonec zmizel v daňovém ráji.

Známé skandály se pak neprovalují proto, že by je odhalily orgány činné v trestním řízení, jak by mělo být jejich posláním, ale nanejvýš proto, že se konkurenční mocenskopolitické skupiny střetnou nad nějakou další kořistí z někdejšího společného majetku nás všech a nedokážou se dohodnout, jak ji rozporcovat.

Není proto divu, že lidé jsou stále více rozčarováni z toho, že pilnou prací a poctivým životem se lze dočkat nanejvýš dluhů, rozpadu rodiny, smutného stáří a trpkého živoření ze dne na den. A tak se láme duševní zdraví národa, neboť „urvat kde se co dá" se stalo krédem doby. Poslanci a státní aparát pak jdou v tomto ohledu příkladem.

Společnost se nachází ve stavu, kdy státní moc není schopna a ani ochotna pronásledovat zločince, protože je s nimi sama provázána pevnými pouty. Státní úředníci se zapojují do korupčních řetězců a místo plnění svých úkolů propracovávají krycí slovní zásobu, s jejíž pomocí se domlouvají na úplatcích („pět českých na stole" atd.). To, že se tomu ve své většině zasmějeme, je věc jedna, že nedokážeme takové podvodníky vypráskat a po zásluze potrestat, je věc druhá. Upřímně řečeno, jde o smutnou skutečnost.

Je až trapné, že asistujeme absolutně hloupým výmluvám předních politiků, když mají vysvětlit své náhlé majetky.

Je sice pravdou, že dějiny dávají poctivým za pravdu a lumpům za vyučenou, ale jejich nevýhoda spočívá v tom, že konají se zpožděním a nedávají facky. Záleží jak víme jen na lidech, zdali se nechají vodit za nos, neprokouknou zlodějiny a švindly, které se kolem nich odehrávají a nezjednají si sami nápravu.

Ano, nastává čas, kdy se stává aktuální domoci se práv občanů, daných Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod cestou občanské nespokojenosti, občanské neposlušnosti, dokonce i občanskou sebeobranou.

x x x

Agrese, zločiny a korupce narostly v současném imperialismu již do tak obludného měřítka, že kalendářové moudrostí o „svobodě, demokracii, lidských právech", doplněné ohlupující masáží „masové kultury, přestávají fungovat a nedrží obyvatelstvo spolehlivě na uzdě.

Proto jsme také svědky pošilhávání vládnoucích imperialistických kruhů směrem k diktatuře a fašismu. Ukazuje se, že za takového stavu bude pomoc úplatkářů a kriminálních živlů vítána, a proto nelze očekávat, že bude někdy něco spolehlivě vyšetřeno a potrestáno.

Za stávající situace ve světě nás nadějemi naopak naplňuje vývoj ve Střední a Jižní Americe, kde mnohaletý příklad diskriminované Kuby nyní sehrává klíčovou roli při demontáži tamních politických a ekonomických pozic severoamerického imperialismu. Vývoj v Latinské Americe dává za pravdu těm, kteří předpokládají, že budoucí vývoj v Asii a Africe bude mít společného jmenovatele.

Zcela cílevědomě ponechává imperialismus dál stamiliony lidí v tzv. rozvojovém světě v negramotnosti a zaostalosti.

Za tak vážné situace ve světě patří naše uznání těm, kteří přes velmi vážné obtíže nesešli z cesty socialismu, rozvíjejí jej jako učení i praxi a odkrývají pro něj ve stále složitějších podmínkách nové horizonty.

V bojí za společenský pokrok nelze slovy ocenit velikou úlohu soudruha Fidela Castra, který je úžasnou osobností moderních dějin. Vážíme si kubánského lidu, který správně vnímá nepočetnou skupinku tzv. disidentů jako hrstku darebáků ochotných pro peníze a pochybnou slávu zradit vlastní zemi a znevážit vlastní lid.

Nepodléháme žádným pomluvám ani pokud jde o úlohu a situaci v KLDR, která dokázala obhájit a udržet suverenitu a mimořádně statečně a za cenu nesmírných obětí čelí vydírání ze strany USA a jejích nebližších spojenců. Studujeme příklady lidové Číny, ale i Vietnamu, pokud jde o budování a posilování socialistické společnosti v současném světě.

Chováme naději, že ekonomický potenciál ČLR a její uvážlivý postup na mezinárodním poli již záhy vnese zcela novou dimenzi do situace v dnešním světě.

V duchu tradičních sympatií hledíme na východ směrech k bratrským národům bývalého Sovětského svazu a světového socialistického společenství. Nepochybujeme o tom, že zrazený a oklamaný lid i zde znovu důrazně pozvedne svůj hlas, vyžene kolaboranty, zrádce a uchvatitele národního bohatství a změní poměry opět k lepšímu.

Naše uznání mají vlády těch zemi, které se odmítají ve velmi obtížných podmínkách sklonit před diktátem světového imperialismu a obhajují svou suverenitu.

Očekáváme, že zvláště národy bývalého SSSR, které prošly ohněm občanské války, Velké vlastenecké války opět pozvednou prapor revoluce.

Globalizace je společensky podmíněný proces, který kapitál vice a vice zneužívá. Rozvojem techniky se zkracují vzdálenosti, zvyšují možnosti vysoce operativní levné komunikace celosvětově v reálném čase. Tento proces se snaží imperialisté uskutečňovat jako systematické politické, ekonomické a vojenské pronikání, jako export upadlého životního způsobu, degradovaných hodnot a ničení svébytných národních kultur.

I zde platí slova Karla Marxe, že se kapitalistická společnost podobá bůžku, který pije nektar jen z lebek zavražděných.

Politickou i ekonomickou integraci chápeme jako objektivní proces. V Evropské unii a Evropském parlamentu však nevidíme prostředek rovné a výhodné spolupráce, kterou tyto instituce deklarují. V přechodu na měnu euro spatřujeme značná rizika pro stávající již tak nízkou životní úroveň občanů České republiky.

Pokud jde o NATO, považujeme je za agresivní vojenský pakt, který by již za předpokladu, že by tzv. západní země splnily své závazky, neměl existovat. Věci přeci byly dohodnuty tak, že pokud přestane existovat jeden z paktů, přestane také existovat ten druhý. A jak víme, Varšavská smlouva již mnoho let neexistuje. Členství v NATO vystavuje občany České republiky vážnému nebezpečí a historicky je zostouzí.

„Vážení spoluobčané - vytvořme v zemi spolupracující reálnou levici."

XXI. sjezd KSČ

25. února 2006