Vedoucí představitelé a delegáti komunistických a dělnických stran a dalších socialisticky zaměřených politických stran z celého světa, kteří přijeli do Pchjongjangu, aby se zúčastnili slavnostních akcí uspořádaných na počest 80. narozenin prezidenta soudruha Kim II Sunga, uskutečnili při příležitosti své návštěvy v Koreji řadu multilaterálních i bilaterálních kontaktů. Rozhodli se vydat Pchjongjangskou deklaraci vyjadřující neochvějnou vůli hájit a prosazovat velké dílo socialismu a za tímto účelem kontaktovali i další pokrokové politické strany, jejichž zástupci do Pchjongjangu přijet nemohli.

Pchjongjangská deklarace byla podepsána delegáty 70 stran světa. K 15 výročí jejího podpisu ji podepsalo již 270 komunistických a dělnických stran. Deklaraci podepsala také Komunistická strana Československa.

Plný text deklarace:

Pchjongjangská deklarace

Delegáti politických stran mnoha zemí světa bojujících za vítězství socialismu vydávají tuto deklaraci v neochvějném přesvědčení, že je nutno hájit a prosazovat velké dílo socialismu.

Dnešní doba je dobou suverenity a velká věc socialismu je posvátným dílem, jehož smyslem je uskutečnit suverenitu lidových mas.

V souvislosti s tím, že v posledních letech socialismus v některých zemích byl zlomen, imperialisté a reakcionáři hlasitě prohlašují, že nastal „konec" socialismu. To není nic jiného než sofistika, která má přikrášlit kapitalismus a vzít pod ochranu staré pořádky.

Skutečnost, že v některých zemích utrpěl socialismus porážku a byl obnoven kapitalismus, znamená sice pro uskutečňování velké věci socialismu velkou ztrátu, avšak v žádném případě nemůže popřít přednosti socialismu a reakčnost kapitalismu.

Socialismus je dávným ideálem lidstva. společnosti, která reprezentuje jeho budoucnost.

Socialismus je ve své podstatě skutečnou lidovou společností, kde lidové masy jsou pánem a hospodářem všech věcí a kde všechno lidovým masám slouží.

Kapitalistická společnost, v níž o všem rozhodují peníze, je společností nespravedlivou, kde vládne vykořisťování člověka člověkem a v níž panuje hrstka příslušníků vykořisťovatelské třídy, kde „bohatí se stávají stále bohatšími a chudí stále chudšími". Kapitalistickou společnost nevyhnutelně doprovází politická nesvéprávnost, nezaměstnanost, bída, drogy, zločinnost a všechny společenské neduhy pošlapávající důstojnost člověka.

Pouze socialismus může odstranit všechny formy nadvlády, zotročení a společenské nerovnoprávnosti, jen socialismus múže lidem skutečné zajistit svobodu a rovnost, skutečnou demokracii a lidská práva.

Lidové masv vedly za vítězství socialismu po dlouhou dobu strastiplný boj, který je stál i mnoho krve.

Cesta socialismu je cestou nikým neprošlapanou, a proto není možné, aby na postupu socialismu vpřed se nevyskytovaly obtíže a zkoušky.

Jednou z příčin toho, že budování socialismu v některých zemích se nedařilo, je to, že v těchto zerních nedokázali nastolit takovou strukturu společnosti, která odpovídá základním požadavkům lidových mas, a nedokázali budovat socialismus v souladu s požadavky teorie vědeckého socialismu.

Zárukou toho, aby socialistická společnost postupovala vpřed, je učinit lidové masy opravdovými pány a hospodáři společnosti. To, že taková společnost postupuje kupředu, je pravdou a realitou prokazovanou jak teoreticky, tak prakticky.

Socialisticky zaměřené strany a pokrokové lidstvo zde našly vskutku cenné poučení.

Aby bylo možné hájit a prosazovat velké dílo socialismu, musí se každá strana pevně přidržovat své suverenity a musí spolehlivě budovat své vlastní síly.

Socialistické hnutí je hnutím suverénním. Socialismus si razí cestu a je budován v jednotlivých zemích a národních státech. Za velké dílo socialismu musí v každé zemi odpovědnost nést taméjší strana a lid, které toto dílo provádějí.

Každá strana musí vytyčovat takovou linii a politiku, která je v souladu s realitou příslušné země a s požadavky jejího lidu. Tuto politiku a linii musí důsledně prosazovat opírajíc se o lidové masy.

Žádná strana nesmí nikdy a za žádných okolností opouštět revoluční zásady a musí vždy vysoko nést prapor socialismu.

Velké dílo socialismu je dílem národním a zároveň i společným dílem lidstva.

Všechny strany musí posilovat svazky vzájemné soudružské semknutosti, spolupráce a solidarity na zásadách suverenity a rovnoprávnosti.

V boji za socialismus je mezinárodní semknutost nezbytná. Za situace, kdy imperialisté a reakce útočí na socialismus a lid mezinárodně, musí strany budující socialismus v mezinárodním měřítku a v boji proti nadvládě imperialismu a područí kapitálu za sociální spravedlnost, demokracii, právo na život a mír posilovat vzájemnou podporu a solidaritu.

Takovýto postup je internacionální povinností zavazující všechny strany a pokrokové síly usilující o socialismus a zároveň je i věcí prospěšnou velké věci samotných těchto stran a sil.

V pevné semknutosti se všemi pokrokovými politickými stranami, organizacemi a lidmi světa bojujícími za obranu socialismu a proti kapitalismu a imperialismu půjdeme kupředu pod vysoko zdviženým praporem socialismu.

S pevnou důvěrou ve velké dílo socialismu bojujeme až do konce za budoucnost lidstva.

Konečné vítězství patří lidu v jednotě bojujícímu za socialismus.

Velké dílo socialismu je neporazitelné a určitě zvítězí.

V Pchjongjangu dne 20. dubna 1992