Delegace Komunistické strany Československa
na XXXIII. sjezdu SKS-KSSS
Moskva 28.-29. února 2004

Na pozvání vedení SKS-KSSS se delegace KSČ účastnila jednání XXXIII. sjezdu této strany. Delegaci KSČ vedl její generální tajemník soudruh Miroslav Štěpán.
Vlastní jednání sjezdu věnovalo pozornost zejména třem okruhům problémů. Předně nastolilo otázku analýzy souvislostí pádu socialismu v bývalém SSSR s tím, že ji posuzovalo v mezinárodních souvislostech. Dále věnovalo pozornost problematice války a míru a v tom smyslu roli USA v současném světě. Posouzena byla také široká problematika potřeby mezinárodní koordinace komunistického a levicového hnutí.
Zvláštní pozornost byla sjezdem věnována změně stávajícího názvu strany. Sjezd schválil návrh na návrat strany ke svému původnímu názvu - KSSS. Strana tak dále ponese název Komunistická strana Sovětského svazu.
V průběhu jednání sjezdu vystoupil a delegáty sjezdu pozdravil generální tajemník ÚV KSČ soudruh Miroslav Štěpán. V závěru svého vystoupení předal do rukou O. Šenina dar KSČ XXXIII. sjezdu SKS-KSSS - skleněnou plastiku rudé hvězdy se srpem a kladivem.
Do čela KSSS byl sjezdem opět zvolen O. Šenin. S bližšími informacemi ze sjezdového jednání se můžete seznámit v rozhovoru s M. Štěpánem na téma "XXXIII. sjezd KSSS".

Rozhovor redakce Československého komunisty/JISKRY
s generálním tajemníkem KSČ soudruhem M. Štěpánem

Redakce: Můžeš se, soudruhu Štěpáne, v úvodu našeho rozhovoru zmínit o tom, kde se XXXIII. sjezd SKS-KSSS konal, jaká byla atmosféra jednání a kdo všechno byl sjezdu přítomen?
M. Štěpán: Jistěže mohu. Vlastní sjezd se konal, jak známo, ve dnech 28.-29. února 2004. Již méně se ví, že byly přítomny delegace z jednotlivých republik bývalého Sovětského svazu. Dodávám, že ze všech.
Pokud jde o atmosféru sjezdového jednání, je zapotřebí uvést, že odpovídala sjezdu komunistické strany, jak jsme byli zvyklí z dob SSSR. Sjezdu nescházelo vědomí odpovědnosti, při vědomí složitosti situace doma i ve světě nepostrádalo jednání revolučnost a mělo potřebnou kritičnost. Vůbec je třeba zdůraznit, že zde bylo patrné uvědomění si doby, ve které žijeme a možnosti komunistů, ale také, a to především, potřeba chovat se a jednat jako skuteční komunisté. Dodávám, že téma podobné KSRF (jsou nebo nejsou komunisté?).

Redakce: Byla jednání sjezdu přítomna delegace z KSRF?
M. Štěpán: Nebyla. Nebyla myslím proto, že tam nepatří. Jednalo se o pracovní sjezd komunistů. A jak známo, Zjuganovova strana (KSRF) je obdobou KSČM a má tudíž hodně daleko k charakteru komunistické strany. Víme, že obě tyto strany zplodila kontrarevoluce a je jim vlastní zrada komunistických ideálů.

Redakce: Můžeš čtenářům v několika slovech přiblížit, o čem jsi mluvil ve svém pozdravném vystoupení z tribuny sjezdu?
M. Štěpán: Stručně - pozdravil jsem delegáty sjezdu jménem čs. komunistů a přátel Sovětského svazu a předal jsem dar KSČ - křišťálovou hvězdu se srpem a kladivem. Hovořil jsem
- o zkušenostech z práce KSČ po změně názvu z SČK na KSČ, mimochodem od XIX. sjezdu KSČ,
- o sociálně-ekonomické zkušenosti KSČ v předvečer vstupu do EU,
- k návrhu spolupráce reálných komunistických stran v současné době,
a reagoval jsem na zástupce (diskutující) ze svazových republik.

Redakce: Účast na sjezdu byla určitě příležitostí k řadě setkání a jednání. Mohl bys některá z nich čtenářům přiblížit?
M. Štěpán: Bylo tomu tak. Snažil jsem se této příležitosti co nejvíce využít. Bylo o čem diskutovat a o čem se radit. Čtenáři by měli vědět, že sjezd byl významně vnitřní záležitostí. Byly zde dvě zahraniční delegace, a sice KSČ a Nová komunistická strana Jugoslávie.

Redakce: Určitě se uskutečnila zajímavá setkání i mimo sjezdového jednání. Dá se předpokládat, že ses sešel s celou řadou lidí?
M. Štěpán: Taková setkání se přirozeně uskutečnila. Myslím, že se mezi ně dá počítat setkání s vnukem J. V. Stalina plk. Džugašvilim, který je novým prvním tajemníkem KS Gruzie, dále setkání s mnoha významnými osobnostmi z oblasti armády, námořnictva, bezpečnostních služeb a vědy.

Redakce: Podařilo se v Moskvě dohodnout společný postup proti snahám tzv. eurokomunistů (proti řádově 11 údajně komunistických stran, mezi které patří také KSČM)? Ty, jak víme, si osvojily právo mluvit v Evropě, ale nikoli jen zde, jménem komunistů, a proto jménem marxistů- leninovců. Šly dokonce tak daleko, že k tomu zneužily významného výročí komunistického a dělnického hnutí. Mám mimo jiné na mysli všechny ty snahy po vzniku tzv. Strany evropské levice...
M. Štěpán: Tato problematika se stala dokonce, byť okrajově, součástí sjezdového jednání (zmínil se o ní O. Šenin). Důležitější však je, že se nám podařilo dohodnout odpovídající odpověď na drzost, se kterou tyto strany jednaly a dále v rozporu se zájmy komunistického a dělnického hnutí současnosti a budoucnosti jednají. Konečně, víme jak moc se v těchto dnech snažili jejich představitelé na schůzce v Praze udělat další krok na cestě k takové straně. Těmto sběračům drobků ze stolu evropských mocných je třeba dát pádnou odpověď. Sjezd odmítl proradnost tzv. komunistických stran uskutečnit 8. 5. 2004 v Berlíně schůzku. Byla odmítnuta proradná iniciativa KSČM v procesu její přípravy.

Redakce:Jaký dojem na tebe udělala hlavní sjezdová zpráva, kterou přednesl O. Šenin?
M. Štěpán: Předně, šlo o vyčerpávající pohled na situaci doma i ve světě. Vedle vnitrostranických záležitostí se v ní O. Šenin věnoval otázkám spojeným s analýzou souvislostí likvidace socialismu a přirozeně tak bylo učiněno v mezinárodních souvislostech a dopadech. Velmi přesně byla také zcharakterizována současná mezinárodní situace a vliv USA na ni. Přirozeně mě zaujaly otázky týkající se potřeby koordinace komunistického a potažmo levicového hnutí na mezinárodní úrovni. Jsme připraveni s redakcí podstatnou část zprávy opublikovat.

Redakce: Jak přijali delegáti sjezdu návrh na změnu názvu strany?
M. Štěpán: Tak jako delegáti našeho XIX. sjezdu změnu názvu na KSČ.

Na závěr chci dodat: Spontánní přijetí delegace KSČ, sjezd byl zahájen citově velmi silným nábojem. Hymna SSSR, nástup standarty KSSS, bojových zástav všech složek Sovětské armády, vlajkonoši - minulí i současní vojáci v uniformách. Tedy:" Něco se děje!"